Pokračování článku z 15.6.2003
Pokračování článku z 15.4.2003
Tímto článkem bych rád zahájil seriál pojednávající o hudebním dění na Sv. Hoře v průběhu historie. Mým cílem není vědecké pojednání o tomto tématu (i když některým odborným pojmům či formulacím bude asi těžké se vyhnout), ale zpřístupnění těchto zajímavých informací širší veřejnosti.
Podnět k napsání tohoto článku mi dal vlastně život P. Břízy, který byl delší dobu mým zpovědníkem a po celou dobu „bavičem“ všech při společných obědech a večeřích naší svatohorské komunity. Touto cestou bych mu chtěl také poděkovat za moudrost života, které mě učil svým humorem.
Když v létě roku 2001 potkal P. Karla Břízu náhodný poutník a pozoroval jeho nachýlenou postavu, těžkou chůzi, namáhavý výstup po schodech k bazilice, možná, že si v duchu řekl: „Chudák!…“ A přece se v tomto nemocném skrýval vzácný člověk, kněz řeholník s tak bohatými osudy, že by to stačilo na dramatický román…
Současné varhany byly do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře pořízeny firmou Rieger-Kloss z Krnova v roce 1948.
Psal se rok 1969, na Svaté hoře se začala nesměle tvořit komunita redemptoristů, samozřejmě při zachování P. Karla Olšara jakožto správce Proboštského úřadu. Do funkcí kaplanů se postupně dostávali redemptorističtí kněží.