pokračovala v sobotu 10. listopadu oslava blahořečení O. Metoděje Dominika Trčky, které se za pražskou provincii redemptoristů zúčastnil českobudějovický biskup Antonín Liška, P. Vladimír jedlička a P. Stanislav Přibyl.
Spolu s panem biskupem Antonínem Liškou a naším otcem provinciálem P. Janem Zemánkem jsem měl možnost zúčastnit se blahořečení biskupa Gojdiče a O. Trčky v Římě. S P. Zemánkem jsme se vydali do Říma letecky už ve čtvrtek 1. listopadu.
V neděli 4. listopadu blahořečil papež Jan Pavel II. na náměstí sv. Petra v Římě osm Božích služebníků a služebnic. Mezi nimi byli dva, kteří mají mnoho společného s naší vlastí a také se Svatou Horou.
Obrázek milostné sošky Panny Marie Svatohorské mám u sebe již hodně dlouho. Bylo to asi ve třetí nebo čtvrté třídě základní školy, když se ke mně, jakoby náhodou, dostal. Tehdy jsme si jako děti vyměňovali nejrůznější pohledy – velbloudy a slony, auta a lokomotivy. Už ani nevím, za co jsem tento krásný obrázek vyměnil. Mám dokonce dojem, že jsem ho dostal jaksi navíc při nějaké výměně, a už si ani nevzpomenu, s kým jsem to tenkrát „obchodoval“ – byla-li to spolužačka Yveta nebo kamarád Petr.
Prožíváme adventní dobu přípravy na svátky Narození našeho Vykupitele a vy, milí čtenáři a příznivci Svaté Hory otevíráte poslední letošní číslo tohoto časopisu.
V sobotu 15. září 2001 při mši svaté v 17.00 hodin oslavil P. Břetislav Vaněk, CSsR své padesáté výročí kněžského svěcení. Slavnosti bylo přítomno několik desítek příbuzných jubilanta, provinciál P. Jan Zemánek, rektor svatohorské komunity P. Ladislav Škrňa a další spolubratři, mezi nimiž jsme zvláště srdečně přijali br. Dominika Fialu, který provázel jubilanta životem už od jeho chlapeckých let. Při slavnostní mši svaté pronesl oslavenec toto kázání:
Nejdřív bylo pozvání. Vlastně ne. Nejdřív byl nápad. Pozvat na Svatou Horu vídeňského arcibiskupa kardinála Christopha Schönborna. Pak přišlo z Vídně potvrzení a přijetí pozvání. Na 22.srpna - svátek Panny Marie Královny.
Většině z nás je známé podobenství o marnotratném synu, které Ježíš přednesl na obranu hříšníků, kterým se věnoval. Když uvažujeme nad celým příběhem, můžeme si všimnout z jedné strany „marnotratnost syna“ a na straně druhé „marnotratnost otce“.
(Článek je záznamem homilie, přednesené při bohoslužbě na zahájení setkání absolventů KTF UK 15.9.2001 v seminárním kostele sv. Vojtěcha v Praze – Dejvicích)