7. října 2009
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Jestli vedou do Říma, pak vedou také z Říma. My křesťané víme, co pro nás toto „věčné“ město znamená. Má v něm svůj domov zástupce Ježíše Krista na zemi, papež, náš Svatý otec, dnes Benedikt XVI. Jedna cesta z Říma na konci měsíce září vedla k naší radosti také k nám do České republiky.
Každá země má svou vlastní národní hymnu, která alespoň maličko vyjadřuje nějaký aspekt dané země. Naše hymna, nebo píseň, pochází původně z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v roce 1834. Hudbu k ní složil pan František Škroup.
Věřím, že všichni známe text naší státní hymny: „Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!“
Málo je pak známa druhá část naší státní hymny. "Kde domov můj, kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj.
Víme, že státní hymna se s úctou zpívá při různých slavnostních příležitostech. Všimli jsme si, že téměř uprostřed této naší známější části hymny se zpívá o ráji?! „Zemský ráj to na pohled“. Je to zvláštní, jedna, jak se dnes pravdivě, nebo nepravdivě říká, z nejateističtějších zemí světa, a hovoří se zde o ráji. Samozřejmě se myslí ten pozemský ráj, ale ráj je prvovýznamově náboženský a biblický pojem.
Neznám přesně texty státních hymen jiných zemí, a také nevím, zda se v nich vyskytuje nějaký biblický pojem. Naše Česká země, co do přírodních krás a prostředí je opravdu zemským rájem na pohled. Je krásná a malebná, vždyť koho by se nedotkla malebná krása Jižních Čech, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a Posázaví, Krkonoš, Českého ráje, krása drsného severu Krušných, Jizerských a Orlických hor, Jeseníků, Beskyd, Moravského krasu, či Bílých Karpat na Valašsku, odkud pocházím, a je toho jistě mnohem více, co by stálo za zmínku. 
Bůh k nám může a chce hovořit různým způsobem, i skrze krásu stvoření a přírody. Musíme s vděčností a dojetím přiznat, že k naší České zemi, jistě i k mnohým dalším, byl Bůh ve své rozmanitosti krás opravdu štědrý, a snad nám tím dává najevo, jak tuto zemi miluje. V minulých dnech k nám s láskou a lidskou tváří promlouval i Svatý otec Benedikt XVI., jež do naší země přinesl radostné poselství víry, naděje, lásky a pokoje, a myslím, že se mu to díky Bohu povedlo.
Žijeme tedy v této krásné Boží zahradě naší země. My katoličtí křesťané v České republice, jako i na celém světě, věříme s nadějí ve věčný, nebeský ráj, kam postupně putujeme a kde budeme žít věčně v dokonalé harmonii se svým krásným Bohem. Tam už nebude žádný pláč, bolest, strach, žádná špatnost a zlo. Krása přírody je pro nás předobrazem krásy, která bude v nebi, v ráji. Kde je ale člověk, tam dokonalý ráj být nemůže, a musíme přiznat, že také není, ani v naší zemi. Zpívat tedy o pozemském ráji můžeme opravdu jen v souvislosti s dokonalou krásou stvoření, která nás obklopuje, s božímu přísliby, ale pozor, s krásou, která by nás měla také inspirovat a ovlyvňovat.
Česká země by neměla být pro nás krásná jen na pohled, ale i co do našich osobních, mezilidských vztahů, postojů a chování. Když se tak zamyslíme nad slovy naší hymny, co si máme myslet, co prožíváme, jak se cítíme?! Jaká je naše česká společnost, jací jsme my Češi, jak se k sobě navzájem chováme?! Jakási národní hrdost a povědomí státní sounáležitosti je určitě málo. Každý z nás se podílíme na tom, v čem budeme žít, v jaké atmosféře, v jaké společnosti. Jsme lidmi pozemského ráje, který nás obklopuje?! Nebo si spíše někdy děláme ze života na zemi peklo? Svou tvrdohlavostí, závistí, nepřejícností, sobectvím, arogancí, touhou po moci a vzájemnou lhostejností?! Může se člověk takto pojatého způsobu a stylu života dostat do toho skutečného biblického ráje, a má právo takový člověk bez pocitu viny a hanby zpívat i naši státní hymnu?!
Změníme slova naší hymny, to by bylo asi jednodušší, nebo budeme chtít změnit a přehodnotit své postoje a chování, to jak se každý z nás doma i v zahraničí prezentujeme?! Kéž nám poselství Božího slova, Boží krásy i poselství papeže Benedikta XVI. pomůže začít, začít žít lépe, upřímněji, pravdivěji, a pomůže nám brát vážně zodpovědnost i za to, co mluvíme, konáme a někdy i zpíváme. „ Kde domov můj…..“ aneb, "Čechy krásné, čechy mé ! Duše má se touhou pne, kde ty vaše hory jsou, zasnoubené s oblohou ? S oblohou a s nebesy, kde premýšlí na plesy, seraf světlem oděný, k slávě Páně stvořený."
© 2003-2009, Oficiální webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní turistika na Svaté Hoře".
Kontakt: Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 80 Příbram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.