30. října 2009

Jaké místo ti patří

P. Roman Janáč, CSsR

Ježíš  přichází do domu jednoho z  předních farizeů, jak čteme, aby tam pojedl.  Byl pozván ze slušnosti, z  čistého přátelství, nebo z  nějakého jiného důvodu, spíše postranních úmyslů  vlivného  farizeje?!  Zřejmě ano, protože Lukáš píše, bylo jich tam víc  a  dávali si na něj, jako obvykle pozor. 

            Jak se asi Ježíš v  této společnosti cítil, co už dopředu věděl a očekával, šel tam rád ?! Ježíšovi ale velmi málo záleží na tom, co si lidé o něm myslí, a nikdo neměl něco takového, čím by jej mohl urazit, ponížit, Ježíš měl dostatek pokory, spíše mu jich bylo myslím asi líto, této jejich neupřímnosti, zákeřnosti.

            Byla sobota, na co farizeové mohli v tento zasvěcený den dávat pozor?!  Asi nejvíc na to, jestli bude dodržovat vnější úkony jejich Zákona, především  rituální čistotu před jídlem, a také na to, co řekne, co udělá. Ježíš je ale jako vždy prozíravě a moudře překvapí, odzbrojí. Všiml si, že lidé v domě si vybírají přední místa a řekne jim, když jsi někam pozván, nesedej si hned dopředu.        

              Každá mše svatá je vlastně  takovým pozváním na svatební hostinu. Věřím, že těch, kteří žádné postranní úmysly  v  tomto společenství  nemají. My se asi velmi rádi držíme těchto Ježíšových slov a zabíráme místa spíše od zadu, postáváme někde v  přítmí, nejlépe za sloupem. Možná je v tom u někoho jakýsi zaužívaný zvyk, ostych, obava, snad důkaz pravé pokory, nevím. Pro člověka, který se nachází v  nějaké těžké situaci se to snad dá pochopit.  Nebo člověk, který se s vírou, Ježíšem, společenstvím křesťanů  teprve seznamuje, ale my  kteří chodíme na mši svatou pravidelně by to platit nemělo. Měli bychom mít spíše radost, že můžeme být  tak blízko Ježíši a  také knězi, ministrantům.  A  myslím, že se nemusíme bát,  že bychom někomu zabrali místo, místa  v  předu bude asi v  katolických kostelích bohužel vždy dost. Nebo ne ?

             Myslím, že spíše se zde jedná o něco jiného, a  Ježíš to myslí  asi také jinak. Spíš  jde o náš celkový vnitřní postoj k životu. Nestavět sám sebe za každou cenu vždy a všude dopředu, na úkor druhých,  učit se být před Bohem pokorný a trpělivý,  čekat na ten správný a vhodný čas.  Bůh nás povýší, pozve dopředu  v  pravý čas. To, co máme od Boha připraveno, o to se nemusíme bát, že nedostaneme, leda, že by jsme to vědomě odmítli.  Ale to záleží na Něm, jeho je úspěch  i  vítězství.  Kdo se chlubí, ať to dělá v Pánu. Vše, co bychom si chtěli vydobýt  a  získat  upřednostňováním, ostrými lokty, zavání pýchou, nezdravou ctižádostí, vlastněním toho, co  mi nepatří.

               Nejde o to krčit se ustrašeně  v koutku, ale být si vědom toho, kdo jsem, na co v současné době a stavu stačím. Pokorný a milosrdný člověk  ví, jak se má zachovat. Určitě se  ale  nezachová nikdy tak, aby někomu ublížil, nebo nedal možnost prosadit se, má-li to tak být. 

 

 

© 2003-2009, Oficiální­ webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní­ turistika na Svaté Hoře".
Grantový program EU, SROP - Religiózní­ turistika na Svaté Hoře
Kontakt: Ří­mskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí­ Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 01 Pří­bram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí­ - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.