15. října 2000

Dvojnásobný ministr

Málokomu je dáno, aby byl ve svém životě dvojnásobným ministrem a to dokonce ve zcela odlišných oblastech (ministr totiž nemusí být vždy jen člen vlády). Dr. František Reichel je takovým ministrem.

Nejprve, v polistopadové době, byl ministrem československé vlády, později po dvě období národním ministrem Sekulárního františkánského řádu (III. řádu sv. Františka). Tedy, srozumitelně řečeno, předsedou františkánských terciářů v České republice. Jinak je znám ze své Agentury 97, která se specializovala na pořádání zájezdů s duchovní tématikou doma i v cizině. Ostatně, tato Agentura existuje i nyní, i když ji už řídí jeho syn.

Požádali jsme bratra dr. Reichela, aby zavzpomínal na své putování na Svatou Horu. Zde si můžete přečíst jeho vzpomínky a případně si oživit své vlastní podobné zážitky.

Kdy jste byl poprvé na Svaté Hoře a jakým dojmem na vás tehdy zapůsobila?
S poutí na Svatou Horu spojuji vůbec svůj nejstarší zážitek, na který se pamatuji: byl jsem zde s rodiči v roce 1942, kdy mi bylo čtyři a půl roku. Druhý zážitek je obdobný. V roce 1944 zde měl tatínkův bratr svatbu a na Svatou Horu jsme z Příbrami jeli kočárem.

Putoval jste potom ještě častěji na Svatou Horu a jaký význam pro vás měly vůbec poutě?
Svatá Hora je mé nejmilejší poutní místo. Rád tu navštěvuji ve svatostánku Krista v přítomnosti Panny Marie. Proto putuji na Svatou Horu nejméně jedenkrát ročně, zpravidla však mnohem častěji. Rád sem vodím členy své rodiny, přátele i návštěvníky ze zahraničí.

Dnes už se tak trochu zapomíná na noční pěší poutě mladých lidí z Prahy na Svatou Horu v době totality, které se konaly samozřejmě tajně. Jak tyto poutě vypadaly a co vás k tomu putování přivedlo? Účastníky těchto poutí byly i některé dnešní významné osobnosti, jak na toto společné putování vzpomínáte a vydal byste se dnes znovu na takovou pouť?
Při pěších poutích z Prahy jsme vědomě navazovali na tradici našich rodičů a prarodičů. Důvod byl jasný: oslavit našeho Pána a dát se pod ochranu Panny Marie. V noci se dobře chodí, je klid a čas na modlitbu, meditaci i rozhovory. Na jedné z těchto poutí byl s námi tehdy student Míla, nynější pražský arcibiskup a kardinál Vlk.
Na Svatou Horu chodím pěšky i v posledních letech. Jsem už v důchodu, mám tedy dost času a na Svatou Horu to mám z domova jen 58 kilometrů.

Když srovnáte tehdejší putování a dnešní cesty na Svatou Horu, v čem vidíte rozdíl a co by se případně mělo zlepšit, aby Svatá Hora přitahovala i dnešní generaci mladých lidí?
Mezi putováním na poutní místa dříve a nyní nevidím rozdíl z hlediska důvodu. Otec kardinál Tomášek nám poutníkům i v dobách nejtěžší totality zdůrazňoval: "Nejdůležitější je, že Krista ve svatostánku máte i nyní v kostele dostupného." Na poutích jsme si to zvlášť živě uvědomovali.
Myslím, že každý věřící, každá křesťanská rodina by měla světit neděli, tj. uvědomovat si více Boží lásku a těšit se z jeho darů. Podobně by každý měl mít své místo, kde je mu milé se setkávat s Pánem i jeho Matkou.

 

© 2003-2009, Oficiální­ webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní­ turistika na Svaté Hoře".
Grantový program EU, SROP - Religiózní­ turistika na Svaté Hoře
Kontakt: Ří­mskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí­ Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 01 Pří­bram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí­ - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.