15. prosince 2000

Moje první Vánoce ve funkci varhaníka na Svaté Hoře

Psal se rok 1969, na Svaté hoře se začala nesměle tvořit komunita redemptoristů, samozřejmě při zachování P. Karla Olšara jakožto správce Proboštského úřadu. Do funkcí kaplanů se postupně dostávali redemptorističtí kněží.
Já jsem byl vybídnut, abych se ujal funkce varhaníka a ředitele kůru, bratr Dominik Fiala funkce kostelníka, bratr Jan Přimda zatím na Svatou Horu dojížděl o víkendech jako výpomocný kostelník při svém zaměstnání ve strakonické Zbrojovce. Každý totiž musel mít před státem nějaké zaměstnání, z něhož by byl živ. A víc zaměstnanců na Svaté Hoře státní úřady nechtěly povolit.

Moje začátky na svatohorském kůru byly poznamenány dvojí potíží. První se týkala lidového zpěvu. Na Svaté Hoře se začal prosazovat Jednotný kancionál, který však na začátku nebyl v dostatečném množství k dispozici. Zpívalo se tedy většinou z dosavadního Svatováclavského zpěvníku. Vybrat několik písní, na kterých by se poutníci z nejrůznějších koutů Čech a Moravy jakžtakž sjednotili, bylo umění. Druhý problém vznikl při zpívaných mších v devět hodin v neděli. Tady jsem se snažil zavést české skladby; ordinária neboli „mše“ jsme měli k dispozici tři (Bříza, Olejník, Eben), proměnlivé části jsem skládal jednak sám, hlavně však prof. Stanislav Jelínek, který učil na Vojenské hudební škole v Roudnici nad Labem a přesto rád jezdil na Svatou Horu. Dík jeho pohotovosti jsme měli slušný repertoár ať drobných antifon či alelujových zpěvů, ale i větších skladeb (různé žalmy, slavné Magnificat a jiné). Také občas zazněla latinská mše v režii pana Majera, mého předchůdce a obětavého „střídače“ u varhan.

Ale vraťme se k těm avizovaným Vánocům. Tak zvaná „půlnoční“ byla po předchozích smutných zkušenostech přeložena už na čtvrtou hodinu odpolední na Štědrý den. Zpívali jsme Kyptovu „Vánoční mši A dur“, samozřejmě česky. Vše proběhlo hladce. Po večeři jsem se procházel po chodbě a modlil se růženec. Pan děkan měl pootevřené dveře a tu slyším, jak telefonuje nějakému kolegovi či známému. Vypravoval mu, jak a kdy jsme měli „půlnoční“ a nakonec říká: „Zpívali nějakou českou mši, ale ono to bylo docela hezké, ani jsem to netušil!“. Musím poznamenat, že pan děkan byl zastáncem latinských mší a k české liturgii neměl zpočátku velkou důvěru; postupně ale svůj postoj měnil.

Ještě se musím zmínit o jiné důležité události, která měla také vliv na náš Svatohorský sbor. Byl to (před)vánoční koncert Vepřekova smíšeného sboru a dětského sboru. Oba sbory řídil pan ředitel Antonín Vepřek, ale první vavříny sklízel už i jeho syn Vladimír, dosud žák konzervatoře, který oba sbory příležitostně řídil. Ten měl možnost přizvat své spolužáky – instrumentalisty i sólové zpěváky, a on také celý koncert dirigoval. Domluvili jsme se, že k tomu účelu rád zapůjčím svůj varhanní pozitiv vlastní výroby, a že na něj také při koncertě oba sbory doprovodím. Rád vzpomínám, jak jsme s koňským povozem varhánky stěhovali a jak jsem je v aule 4. ZŠ dával dohromady a ladil.

Při jedné zkoušce jsme se bavili s pány ze sboru a oni si mezi řečí povzdechli: „Loni jsme zpívali „Rybovku“ v kostele na Březových Horách a letos nás ještě nikdo nepozval!“ Dostal jsem nápad: „Tak si pojďte zazpívat „Rybovku“ s celým sborem na Svatou Horu!“ Domluveno, ujednáno.

Někteří starší členové Svatohorského sboru se ovšem urazili, že jsem dal přednost cizákům před nimi a přestali chodit zpívat. Jenže tím se jakoby pročistilo ovzduší a přišli noví členové jak ze smíšeného tak i z dětského sboru a začala nová, plodnější etapa chrámového sboru.
 

© 2003-2009, Oficiální­ webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní­ turistika na Svaté Hoře".
Grantový program EU, SROP - Religiózní­ turistika na Svaté Hoře
Kontakt: Ří­mskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí­ Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 01 Pří­bram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí­ - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.