15. prosince 2004

Sto let baziliky I.

Co znamená slovo „bazilika“, jaké baziliky byly před Svatou Horou a co s sebou tento titul přináší?

Slovo bazilika můžeme vykládat v dvojím smyslu – stavitelském a liturgickém. Ve stavitelském smyslu slova jde o druh starořímských budov, které byly bohatě vyzdobeny a sloužily k obchodním, soudním a reprezentačním účelům. Název bazilika pochází z řečtiny a znamená královskou, přepychově vybavenou budovu. Pro Římany byla bazilika vždy cosi krásného a vynikajícího.
Dříve, než dostali křesťané svobodu, neměli kostely. Bohatí Římané propůjčovali k bohoslužebným účelům svá obydlí a zvláště výstavné sály. Tyto sály byly postupem času také nazývány bazilika. Od čtvrtého století je tímto slovem označován každý kostel. Jednak proto, že první kostely převzaly architekturu bazilik, a také proto, že slovo bazilika – královský dům – dobře vystihovalo fakt, že jde o dům Boží.
V liturgickém smyslu je bazilikou zvlášť významný a proslulý kostel. Baziliky se dělí na „maior“ – větší a „minor“ – menší. Titul „basilica maior“ nese pouze pět hlavních římských kostelů, které jsou také nazývány patriarchálními bazilikami.
Patří mezi ně baziliky sv. Jana v Lateráně, sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami, Santa Maria Maggiore a sv. Vavřince za hradbami. Tyto baziliky „maior“ mají tzv. Svatou bránu, která se otvírá vždy na začátku jubilejního roku. Návštěva těchto bazilik byla vždy podstatnou podmínkou k získání plnomocných odpustků v jubilejních letech.
Kromě těchto pěti kostelů povyšovali v historii papežové ještě další významné křesťanské chrámy a dávali jim titul bazilika. Aby se lišily od výše uvedených pěti bazilik, dostávaly titul bazilika menší – „basilica minor“. V Římě jich před sto lety bylo devět: sv. Vavřince, sv. Kříže Jeruzalémského, sv. Šebestiána, Panny Marie na Trastevere, sv. Vavřince in Damaso, Panny Marie de Cosmedin, 12 apoštolů, sv. Petra v okovech a Panny Marie Ara Coeli).
Později byly povýšeny i některé zvláště významné kostely mimo Řím. Takové svatyně bývaly velkou vzácností. Před Svatou Horou to byly Lurdy (1874), Vierzehnheiligen v Německu (1897), Pompeje, katedrála v Luceře v Neapolsku (1834), kostel sv. Františka v Assisi (1754 – patriarchální bazilika), kolegiátní kostel v Kaltagironě na Sicílii (1816), katedrála Panny Marie v Chiavari (1904). Ve společnosti tak významných míst se ocitá 21.1.1905 i Svatá Hora v Čechách.
Po Druhém vatikánském koncilu se titul baziliky především chápe jako zvláštní spojení se stolcem sv. Petra. Velké baziliky mají svůj titul pro zvláštní spojení s papežem, proto i baziliky minor mají analogický význam. O bazilikách a povyšování kostelů na baziliky pojednává pokoncilní dekret kongregace pro bohoslužbu ze dne 6. června 1968, začínající slovy „Domus Dei decorem“. Dalším dokumentem, který upravuje získání, povinnosti a práva, spojená s titulem baziliky, se nazývá „Domus ecclesiae“ a vydala jej kongregace pro bohoslužbu svátosti 9. listopadu 1989.
Tyto dokumenty stanovují podmínky získání titulu „basilica minor“:
- Kostel má vynikat prostorově a uměleckým projevem, což má plně odpovídat liturgickým směrnicím
- Kostel musí být konsekrován
- Má se těšit určité výjimečnosti v diecézi, např. pro uchovávání významné relikvie některého kanonizovaného světce, či že je v kostele zvláštním způsobem uctíván slavný obraz, nebo kostel připomíná zvláštním způsobem některý z důležitých okamžiků, událostí v diecézi
- Kostel je centrem náboženského snažení a proto: a) slavení eucharistie a posvátné liturgie se koná s náležitou důstojností a je příkladem, který zasluhuje následování jak v liturgii tak v účasti věřících; b) u kostela je schola cantorum a je zde osoba, která vede a stará se o aktivní účast lidu; c) kněží příslušející ke kostelu jsou v dostatečném počtu a zpovědník je stále k dispozici v určitých hodinách pro potřeby kajícníků; d) promluvy ať se konají často, ať se neomezují jen na svátky. (Dekret Domus Dei)
Dokumenty také stanoví povinnosti a úkoly, náležející bazilice:
- Doporučuje se aktivní zapojení věřících jak do slavení liturgie tak do liturgie hodin, především při recitaci ranních a večerních chval. Ať se dbá o rozvoj kultury opravdové zbožnosti (Domus ecclesiae, čl. 2824)
- Jako projev zvláštního spojení, které sjednocuje baziliku minor s římskou katedrou sv. Petra, ať se každoročně s obzvláštní péčí slaví: a) svátek Stolce svatého Petra (22.2.);c b) slavnost sv. apoštolů Petra a Pavla (22. června); c) výročí volby a začátku služby papeže (16.10. a 21.10.)
Díky titulu bazilika požívá povýšený kostel rovněž určitých privilegií:
- je možno získat plnomocné odpustky v den posvěcení baziliky (27.8.), v den slavnosti sv. apoštolů Petra a Pavla (29.6.), v den udělení titulu baziliky (21.1.), jeden den v roce stanovený ordinářem (ještě není stanoveno) a jeden den v roce, který si věřící sám stanoví. (Domus ecclesiae, čl. 2828)
- Na standartě, nábytku a ve znaku baziliky je možno užít papežského symbolu, tj. „zkřížených klíčů“ (Domus ecclesiae, čl. 2829)
- „Rektor“ baziliky nebo ten, kdo předsedá, může při výkonu svého úřadu užívat – na klerice nebo na svém řeholním hábitu – mozzetu černé barvy s lemem a knoflíky červené barvy. (Domus ecclesiae, čl. 2830)

 

Použitá literatura:
Dekret „Domus Dei decorem“ z 6.6.1968, AAS 60(1968), 536-539
Dekret „Domus ecclesiae“ z 9.11.1989, AAS 82(1990), 436-440
Časopis „Svatá Hora“ ročník 1930, str. 74-75
Ökumenisches Heiligenlexikon, http://www.heiligelexikon.de/Glossar/Basilika.htm

 

© 2003-2009, Oficiální­ webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní­ turistika na Svaté Hoře".
Grantový program EU, SROP - Religiózní­ turistika na Svaté Hoře
Kontakt: Ří­mskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí­ Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 01 Pří­bram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí­ - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.