28. října 2006

Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou

Roman Janáč, CSsRKaždému člověku jakožto bytosti, která byla stvořena k Božímu obrazu, byla dána schopnost komunikace se svým Stvořitelem. Nejčastějším způsobem komunikace je samozřejmě náš hlas, ať vnější, tedy sluchem vnímatelný projev, či hlas v našem nitru. Pro rozhovor s Bohem existují různé způsoby a druhy komunikace - modlitby. Jedním z osvědčených způsobů jsou i modlitby či prosby, které se neustále opakují.

Souvisí s tím, jak se později dozvíme, i zvolání slepého žebráka Bartimaia „ Ježíši Synu Davidův, smiluj se nade mnou", o němž jsme četli v dnešním evangeliu.

Zvláště ve východních církvích všech obřadů jsou modlitby litanií velmi rozšířené. Z těch nejznámějších můžeme připomenout například byzantský Akatystos, podobný našemu růženci.

Forma litanií je židovskému náboženství a s touto formou se setkáváme již ve Starém Zákoně. Například v knize Žalmů nebo u proroka Daniela. Pravděpodobně nejstarší litanií je žalm 136 (135):

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
 jeho milosrdenství trvá na věky.
Oslavujte Boha bohů,
 jeho milosrdenství trvá na věky.
atd.

Druhou, delší litanií je deuterokanonická píseň tří mládenců v ohnivé peci (Dan 3, 52-90)
Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců,
chvályhodný a svrchovaně velebený na věky.
Požehnané je tvé slavné svaté jméno
a svrchovaně chvályhodné a velebené na věky.
atd.

Existuje také několik jiných úseků v dalších knihách svatého Písma. Jak citovaný žalm 136 tak i píseň u Daniela, patří k židovským berakotům, tj. požehnáním. Jsou to modlitby vyznačující se žehnáním či děkováním Bohu za jeho díla. Berakoty najdeme už v První knize Mojžíšově, zde však mají pouze kratší, jen dvouveršovou formu. Jedná se např. o požehnání, které dává Izák svému synu Ezauovi, tedy vlastně Jákobovi, který Izáka oklamal (Gn 27,27-29). Izák říká: „ Hle vůně mého syna je jako vůně pole, kterému požehnal Hospodin. Kéž ti Bůh dá rosu nebes i úrodnost země, hojnost obilí a vinného moštu. Ať ti slouží národy, klanějí se ti všechny kmeny. Buď pánem svých bratrů, ať se ti klanějí synové tvé matky. Kdo tě proklíná, ať je proklet, kdo ti žehná, ať je požehnán."

Berakoty se postupem času však rozvinuly a přijaly podobu litanií odříkávaných v domech, synagógách i v Jeruzalémském chrámu.

Litanie používané v prvotní církvi pocházejí ze dvou nezávislých zdrojů. Prvním byly zmíněné starozákonní berakoty, druhým novozákonní texty. Nejstarší známou křesťanskou modlitbou ve formě berakot je fragment Didaché:

Děkujeme ti, svatý Bože, za tvé svaté jméno,
jemuž jsi učinil příbytek v našich srdcích
a za poznání a víru a život,
který jsi nám zjevil
skrze Ježíše Krista, tvého služebníka.
Tobě buď sláva navěky."

Druhý typ, ke kterému patří většina dnešních litanií, jsou úpěnlivé prosby. Jejich vzor můžeme hledat v textu evangelia dnešní neděle:
„Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou" (Mk 10,47;48), (Lk, 18,38;39)

Jednou z nejstarších prosebných litanií je nám dobře známé mešní zvolání:

Kyrie eleison, Kyrie eleison, Kyrie eleison!
Christe eleison, Christe eleison, Christe eleison!
Kyrie eleison, Kyrie eleison, Kyrie eleison!

Litanie, které známe z praxe římskokatolické církve, se rozlišují na liturgické a soukromé. První skupina je uznaná Apoštolským stolcem a takovéto litanie mohou být použity během liturgických pobožností ve všech kostelech. Těchto litanií je pouze šest:

- Litanie ke všem svatým
- Litanie k blahoslavené Panně Marii (loretánská)
- Litanie ke jménu Ježíš
- Litanie k Nejsvětějšímu Srdci
- Litanie k sv. Josefovi
- Litanie k nejdražší Krvi Páně.

Polovina těch litanii má christocentrický nebo trinitocentrický charakter. Dokonce Litanie ke všem svatým má nejvíc invokací k Bohu.
Každá litanie začíná a končí prosbami k Nejsvětější Trojici. Většinou jsou to:

Kyrie eleison, Christe eleison, Kyrie eleison!
Bože, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi!
Bože Synu, Vykupiteli světa smiluj se nad námi!
Bože, Duchu svatý, smiluj se nad námi!
Bože, v Trojici jediný, smiluj se nad námi!

a nakonec třikrát:

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi!

Tato struktura litanie odkazuje na mešní liturgii, která téměř začíná slovy Kyrie eleison a před závěrem se modlíme Beránku Boží.

Modlitby litanií, jak jsme již řekli, mají biblický původ. Od počátku křesťanství byla tato modlitba součástí bohatého liturgického života křesťanů. Dnes se s nimi setkáváme téměř v každé křesťanské církvi.

Můžeme se po tom všem, co tady bylo řečeno, ptát, proč se slepý žebrák Bartimaios ptá a obrací svým duchovním zrakem právě na Ježíše. Znal ho, věděl kdo je, věděl, proč ho tituluje právě jako Syna Davidova? Král David byl u židů ve velké úctě jako bohabojný a statečný panovník. Je jasné, že se musel od někoho dozvědět, jaké skutky Ježíš koná, jaké je jeho učení, jak se před lidmi projevuje. Ačkoli byl Bartimaios slepý, svým vnitřním zrakem pochopil a poznal, že tento člověk je Boží Syn, Davidův potomek, očekávaný Mesiáš. Bartimaios byl člověkem, který neměl co ztratit. Jeho nemoc jej odsoudila k tomu, aby celý svůj život proseděl, skutečně i v přeneseném významu, na okraji cesty. V pravý čas však vytušil, že právě okolojdoucí Ježíš je pro něj skutečnou cestou, pravdou, životem i očima. Proto jej poté, co ho Ježíš uzdravil, okamžitě následoval.

Tento příběh uzdravení slepého člověka je pro nás podobenstvím. Pro nás, kteří sice nejsme slepí fyzicky, ale často spíše duchovně. Naše nitro je prázdné, náš duchovní zrak je zastřen slepotou hříchu, pozemskými starostmi. Prostě nás trápí to, co by nemělo být až tak důležité. Potom nás nic nenutí k výkřiku z hloubi srdce, jaký slyšíme od Bartimaia: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou". Často voláme až v okamžiku, kdy se dostaneme skutečně na dno, a to mnohdy vlastní vinou.

Volejme tedy k Ježíši už nyní, aby nás slyšel a aby nás také slyšeli ti, kteří jsou okolo nás, a možná si myslí, že volat nepotřebují, protože si na všechno stačí sami a je to pod jejich úroveň. Je smutné oslepnout, ale je mnohem smutnější být slepý k Ježíši, když jde kolem nás a chce nás z naší slepoty vyléčit.

 

© 2003-2009, Oficiální­ webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní­ turistika na Svaté Hoře".
Grantový program EU, SROP - Religiózní­ turistika na Svaté Hoře
Kontakt: Ří­mskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí­ Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 01 Pří­bram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí­ - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.