13. prosince 2004

Roráty

Roráty (či rorámina) jsou liturgicko-hudební forma ranní mariánské adventní mše. Tato forma je v kontextu evropské hudební historie jedinečná, žádná jiná národní kultura nic podobného nevytvořila.

Kořeny adventní rorátní mše spadají do doby Karla IV., který zavedl tradici pravidelných ranních mariánských votivních mší, které se konaly po celý rok. Později k těmto mším začala pro adventní období vznikat zvláštní hudební tradice praktikovaná především v utrakvistickém prostředí. Vývoj rorátů dosáhl svého vrcholu v 16. století. Z této doby se nám dochovalo několik od sebe odlišných regionálních verzí, z nichž nejrozšířenější byla verze královéhradecká.


Tropování


Roráty jsou komponovány způsobem nazývaným „tropování“. To znamená, že bylo použito některé melodie gregoriánského chorálu, které byl podložen nový český text. Celý takto nově vzniklý zpěv (např. Introitus, Kyrie, atd.) byl ještě na vhodných místech rozdělen a proložen písněmi. Došlo tak k vzniku jedinečného útvaru, kdy chorální úseky navozují myšlenku, která je rozvíjena písněmi. Chorály pak vždy zpívala literátská bratrstva z kůru, při zpěvu písní se připojoval zpaměti i lid.

Josefínské reformy a úpadek


Při Josefínských reformách byla však r. 1783 literátská bratrstva zrušena. Tím upadala i tradice rorátů. V průběhu 19. a začátku 20. století vznikaly různé snahy o jejich obnovení, avšak většinou vedly k ještě větší deformaci textů i melodií. Poslední z těchto snah bylo vydání rorátů D. Orlem v Českém kancionálu r. 1930, převzaté do současného Jednotného kancionálu. D. Orel se sice pokusil o obnovu rorátních melodií, avšak texty byly značně upraveny a roráty nešťastným způsobem zkráceny.


Současnost

Roráty, jak je známe dnes z jednotného kancionálu, však již nejsou roráty v pravém slova smyslu. Při jejich edici došlo ke krácení, přičemž byly u jednotlivých částí vypuštěny buď chorály, nebo písně. Zanikl tak hlavní rys rorátů – dualismus chorál / píseň. Navíc byly přizpůsobeny jak texty, tak i melodie písní.
O obnovu původních rorátů z 16. století se pokusila skupinka nadšenců, která iniciovala vznik publikace „Roráte“, (vyšla v Karmelitánském nakladatelství v roce 2003). Knížečka zahrnuje nedělní roráty (dnes se však již roráty v neděli sloužit nesmí) zpracované podle královéhradeckého rukopisného rorátníku. Je-li tato cesta obnovy rorátů šťastná, můžete posoudit sami na některé z ranních rorátních mší na Svaté Hoře. V současnosti se diskutuje o tom, jak v obnovené liturgii zachovat tento poklad české církevní hudby.

Příklad skladby rorátů

Introitus
chorál:
"Mnozí spravedliví proroci a králi Spasitele viděti žádali. Mojžíš, Samuel s Davidem, Izaiáš s Jeremiášem spolu s hlasy toužebnými volali: „Ukaž tvář svou nejdražší, prolom nebesa, sstup dolů, Mesiáši.“

píseň:
1. Sstup dolů, Mesiáši,
tak svatí volali.
Ukaž tvář svou nejdražší,
lidský Spasiteli.
Ó rač člověčenství přijíti,
nás zde vězně zajaté
z temnosti již vyníti.

2. Oni za to prosili,
aby s nebe sstoupil.
My jsme pak dočekali,
že jest nás vykoupil.
Když se počal z Ducha svatého,
vtěliv se v život Panny,
shladil hřích lidu svého.

3. Z nejvyššího nebe k nám
ráčil sestoupiti,
zmařiv samého sebe,
tak nás vykoupiti.
Jsa Pán věčné slávy se snížil
a nás v hněvu Otce svého
postavené smířil.

4. Protož jsouc toho vděčni,
vždycky jej milujme,
vážíce lásku jeho,
takto mu děkujme:
Kriste, tobě buď čest a chvála
císařství, moc i sláva
vždy na věky věkoma.

chorál:
Nebesa vypravují čest a slávu Boží, všichni měšťané nebeští Bohu pilně slouží, k témuž nás i nerozumné stvoření vybízí.

píseň:

1. Nebesa vypravují
světle ohlašují
slávu, moc i velebnost
krále velikého,
Boha nebeského.

2. I měšťané nebeští,
kůrové andělští,
hvězdové, krásné nebe
nám k spatření divné,
rozumu nestihlé.

3. Jeho velebnost božskou
bez přestání chválí,
nuž my také radostně
zvolejme srdečně
takto řkouc vesele:


chorál:
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jakož byla na počátku i nyní i vždycky, i na věky věků. Amen.

píseň:

1. Sláva, jasnost i moudrost
Otci nebeskému,
Synu jeho milému
i Duchu Svatému,
Bohu jedinému.
2. Kterýž ode všech hříchů
lidské pokolení
sprostil, buďmež veselí
děkujíce jemu,
Pánu Bohu svému.


chorál:
Mnozí spravedliví proroci a králi Spasitele viděti žádali. Mojžíš, Samuel s Davidem, Izaiáš s Jeremiášem spolu s hlasy toužebnými volali: „Ukaž tvář svou nejdražší, prolom nebesa, sstup dolů, Mesiáši.“

Několik fakt

Název „Roráty“ je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy „Rorate coeli desuper...“ („Rosu dejte shůry...“). Příklad ukazuje, jak byl tento zpěv přetextován a přejat jako součást rorátů.


Karel IV. spolu s Arnoštem z Pardubic založili tradici celoročního sloužení ranních votivních mší k P. Marii.


Typickým znakem rorátů je střídání chorálů a písní, které komentují myšlenku chorálem nadnesenou.


 

© 2003-2009, Oficiální­ webové stránky Svaté Hory, všechna práva vyhrazena.
Stránky vznikly za podpory grantového programu EU, SROP "Religiózní­ turistika na Svaté Hoře".
Grantový program EU, SROP - Religiózní­ turistika na Svaté Hoře
Kontakt: Ří­mskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí­ Panny Marie Příbram - Svatá Hora, Svatá Hora 591, 261 01 Pří­bram
tel. +420 318 429 930, fax +420 318 429 934, e-mail: basilica@svata-hora.cz
Otevírací doba: Pondělí­ - sobota: 6:30 - 18:00, neděle: 6:30 - 17:00
Provozováno na redakčním systému Evolution Publishing (EP), produktu společnosti NGS.