Dne 27. dubna 1978 vypukl na Svaté Hoře rozsáhlý požár. Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře vytvořila ve spolupráci se Státním okresním archivem Příbram výstavu k připomenutí této tragické události. Výstava s názvem „Požár Svaté Hory 27. 4. 1978 a její rekonstrukce“ těží z dobových dokumentů a přibližuje jak průběh požáru, tak v kontextu dobových poměrů téměř neuvěřitelně rychlou rekonstrukci areálu.
K tomuto tématu rovněž vyšla publikace PHDr. Věry Smolové stejného názvu, která rozšiřuje téma ještě o další informace. K dostání v Prodejně na Svaté Hoře či ve Státním okresním archivu Příbram.

Výstava mapuje průběh snah uskutečnit stavbu nového nástroje do svatohorské baziliky i samotnou stavbu chórových a velkých varhan. Zahrnuje i informace o varhanách jako nástroje, jejich vnitřního uspořádání a jeho proměnách v historii. Nechybí popis předchozích nástrojů svatohorské baziliky, bohatá fotodokumentace, zajímavé artefakty a zvukové ukázky.

Interaktivní výstava připomíná brutální likvidaci klášterů komunistickým režimem. Svatá Hora podobně jako další kláštery v Československu byla v noci z 13. na 14. dubna 1950 obsazena příslušníky Státní bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti a Lidových milicí. Řeholníci byli násilně vystěhováni, drženi v internaci, nuceni pracovat v továrnách, nastoupit na službu do pomocných technických praporů a mnozí odsouzeni ve vykonstruovaných procesech. Expozice představuje osobnosti a řeholníky ze Svaté Hory, jejichž životní osudy se změnily během několika hodin. Zároveň nabídne návštěvníkům interaktivní prostor o rozměrech korekce v Leopoldově, Kvádr svobody, podcasty, nahrávky, vzdělávací materiály nebo představí linii zla. Výstava je součástí projektu Naučné stezky – Po stopách politických vězňů.

Koncem léta a začátkem podzimu roku 1989 prchaly tisíce lidí z Německé demokratické republiky (NDR) přes velvyslanectví západního Německa v Praze na druhou stranu železné opony. Jejich vůle po svobodě otřásla posledními oporami komunistického režimu a bezprostředně přispěla k pádu Berlínské zdi. Nakonec padla i celá železná opona. Tento příběh výstava vypráví. Přiblíží také vztah komunistického Československa a NDR, které v poslední fázi své existence veřejně proklamovaly úzké spojenectví. Ve skutečnosti ale Praha stupňovala tlak na Berlín s cílem odstranit viditelný problém uprchlíků z ulic hlavního města. Za cestu ke svobodě němečtí uprchlíci platili nemalou cenu – nejen trabanty, které při útěku zanechali v ulicích Prahy, ale hlavně všemi riziky spojenými s existenčním krokem do neznáma.

Autoři výstavy: Tomáš Malínek, Blanka Mouralová, Tomáš Vilímek. Výstavu připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze.

Výstavní projekt, jehož autory jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra, přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé.