Od dramatické události, která nesmazatelně vstoupila do dějin Svaté Hory, do dějin města Příbrami a jeho obyvatel, i do osobních dějin těch, kteří se přímo podíleli na zvládnutí požáru a následné obnově areálu, uplynulo už 45 let.
Drama, které se tehdy odehrálo, zůstává v živé paměti mnoha lidí. To, že lidé dokáží držet při sobě zvláště v těžkých chvílích, se i zde potvrdilo. Lidé se semkli, aby zachránili Svatou Horu. Patří jim obdiv, úcta a poděkování, až jsou to dnes žijící přímí účastníci, nebo ať už jsou na věčnosti.
Lidské ruce, které tu tehdy byly a pracovaly, a s nimi i lidská srdce, která zároveň prožívala napětí, si zaslouží velké uznání a poděkování. Bez jejich námahy, bez jejich osobní investice, bez jejich oběti b y dopad požáru byl takřka katastrofální.
Děkuji tou to cestou těm, kteří byli přímými aktéry celé události. Děkuji nejen za sebe, ale za všechny ty, pro něž zůstal zachován tento barokní skvost v Příbrami.
P. David Horáček, CSsR, administrátor Svaté Hory
(Výňatek z úvodu knihy Požár Svaté Hory a její rekonstrukce – Věra Smolová)
