Všech věrných zemřelých

Památka. Po odpolední mši sv. následuje dušičková pobožnost v Dušičkové kapli.
Hudba při mši v 17.00: Karel Bříza ad. – Pohřební responzoria.
Možnost získat pln. odpustky.

Památka Všech věrných zemřelých („dušičky“)

Podobně jako Slavnost Všech svatých, i Památka Všech věrných zemřelých byla cíleně umístěna v blízkosti původních pohanských oslav Samhainu (vysl. sáwin), keltského svátku, při němž se stírala hranice mezi světem živých a mrtvých, který byl patrně slaven i na našem území (za jeho pokračování můžeme v jistém smyslu považovat Halloween, dnes ale obecně z pohledu křesťanství chápaný jako nežádoucí import a „krok zpět“). Transformaci pohanských svátků nebo snahu je zatlačit křesťanskými „ekvivalenty“ můžeme vysledovat i u jiných bodů křesťanského kalendáře a také u judaismu, kde je mnoho původně nomádských svátků transformováno obdobným způsobem.

Památku Všech věrných zemřelých zavedl jako první roku 998 opat ve francouzském klášteře Cluny, poostupně se pak rozšířila celocírkevně. Věřící se během tohoto dne modlí za duše v očistci, kterým se modlitbou a získáním odpustků v jejich prospěch snaží zkrátit dobu jejich tamějšího pobytu. Od r. 1915 slouží kněz v tento den výjimečně hned tři mše: jednu na úmysl papeže, další za duše v očistci a třetí za jiný úmysl). V týdnu po dušičkách je možné získat při návštěvě hřbitova a splnění dalších podmínek plnomocné odpustky (trestů za hříchy) přivlastnitelné pouze duším v očistci.