Pavel Šmolík pochází z Plzně (*1979). Studoval na Konzervatoři v Č. Budějovicích obor chrámová hudba (varhany u Mgr. Jitky Chaloupkové) a dále na Akademii Múzických Umění v Praze, obor dirigování. V průběhu studia zaznamenal rovněž některé úspěchy v soutěžích, např. absolutní vítězství v interpretačně-improvizační soutěži Voříškův Vamberk 2001.

V letech 2001 až 2013 působil v Příbrami jako varhaník a ředitel kůru na Svaté Hoře u Příbrami. Kromě soustavné činnosti liturgického a koncertního varhaníka zde vedl Svatohorský chrámový sbor a organizoval hudebně kulturní dění na tomto poutním místě. V Příbrami dále i v současnosti vede Komorní smíšený sbor Dr. Vladimíra Vepřeka a vyučuje zde na ZUŠ A. Dvořáka.

V letech 2013 až 2017 pracoval jako regenschori a dómský varhaník v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje, kde i v současnosti vede mužskou gregoriánskou scholu Schola Cantorum Pilsensis .

V současnosti opět působí jako regenschori na Svaté Hoře

Dále se Pavel Šmolík příležitostně věnuje kompozici zejména chrámové hudby (např. Matoušovy Pašije, drobná moteta jako například Chvalte ústa, ad.)

Jaroslav Tůma se narodil v roce 1956. Je koncertním varhaníkem a profesorem Akademie múzických umění v Praze. Koncertuje i na cembale, klavichordu, pianoforte a dalších klávesových nástrojích. Věnuje se též hudební kompozici a publikační činnosti.

Vystudoval Pražskou konzervatoř u prof. Jaroslava Vodrážky a Akademii múzických umění v Praze u prof. Milana Šlechty (varhany) a prof. Zuzany Růžičkové (cembalo). Je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986, laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, např. v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a mnoha dalších.

Pravidelně účinkuje např. na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj v Ostravě a dalších domácích prestižních pódiích. Koncertoval téměř ve všech evropských zemích, také v USA, Kanadě, na Kubě, v Japonsku, Mongolsku, Jihoafrické republice, Singapuru atd. Bývá předsedou nebo členem porot mezinárodních hudebních soutěží, vyučuje na mezinárodních varhanních kurzech a seminářích.

V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá přes padesát sólových titulů. U firmy Supraphon mu vyšla řada kompaktních disků "Historické varhany Čech” zachycující autentický zvuk vzácných varhan různých epoch od renesance až po začátek 20. století. U firmy Arta Records vydal kromě významných bachovských titulů (Dobře temperovaný klavír, Goldbergovy variace, Orgelbüchlein, Toccaty, preludia a fugy) např. Třicet šest fug pro pianoforte Antonína Rejchy, Eklogy Václava Jana Tomáška, varhanní sonáty Paula Hindemitha a několik CD s varhanními improvizacemi, z nichž zatím poslední nazvané Moje vlast je sestaveno z improvizací na témata Bedřicha Smetany. Pro Český rozhlas pořídil vedle mnoha varhanních snímků také souborné nahrávky devětadvaceti klavírních sonát Jana Ladislava Dusíka a Lipských chorálů J. S. Bacha. Věnuje se i kolektivní improvizaci. V letech 2015 - 2017 např. realizoval sérii hudebně tanečních představení pod názvem Vyvolený aneb Řehoř na skále, kdy se stal inspirací pro pětici hudebníků, recitátora a tanečnici román Thomase Manna.

Jaroslav Tůma je mj. autorem hudby k filmu dokumentaristy Pavla Kouteckého Proměny Pražského hradu, dvou sbírek varhanních skladeb na témata Adama Václava Michny (Svaté lásky labirynth aneb Česká mariánská muzika 2014 a Loutna česká 2016) a odborné publikace O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům (2016).

vystudoval na pražské konzervatoři kompozici a hru na trubku. Ve studiu kompozice pokračoval na AMU a na JAMU. Jeho celoživotní zálibou je historie a stavba varhan a kampanologie, což uplatňuje i na půdě Českého rozhlasu (zmiňme projekty „Historické varhany“ a „Zvony“). Od r. 1995 do r. 2001 byl pedagogicky činný na pražské konzervatoři,
od r. 2000 vyučuje hudební předměty na Filmových školách v Písku a od r. 2005 je pedagogicky činný na Konzervatoři v Č. Budějovicích. Byl místopředsedou Společnosti pro elektroakustickou hudbu, v letech 1987–1993 aktivně spolupracoval s Městským divadlem v Mostě v oblasti scénické hudby.
Působil jako sbormistr pěveckého sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980–1995) a dívčího pěveckého sboru Collegium cantantium (1991–1997). Je carillonerem zvonohry pražské Lorety, od r. 1994 jako carillonér titulární. V r. 1997 byl při setkání evropských carillonérů v Barceloně přijat do mezinárodní organizace Eurocarillon, a je dosud je jediným mezinárodně akceptovaným českým hráčem na tento nástroj. V roce 2010 byl jmenován diecézním kampanologem litoměřického biskupství.

V roce 1969 absolvovala základní hudební vzdělání na LŠU v Příbrami a na podzim téhož roku začala s varhanní hrou pod vedením P. Karla Břízy. V současnosti podle svých časových možností s radostí vypomáhá ve svatohorské bazilice, zvláště ve všední dny.

Pochází z Příbrami, pracuje jako projektantka. Nejprve se učila hře na housle v LŠU v Příbrami, od r. 1970 studovala hru na varhany u P. Karla Břízy. Potom na Svaté Hoře vypomáhala od r. 1973. Nějaký čas hrála i na Březových Horách. Potom byla spolu se svými dcerami v letech 1991 – 2001 členkou Svatohorského chrámového sboru. Jako varhanice na Svaté Hoře pravidelně působí od roku 1991. Je majitelkou domácích varhan, které spolu s P. Karlem Břízou postavil její otec.

Miloslava Šmolíková pochází z Vimperka. Po studiu na zdejším gymnáziu pokračovala ve studiích na Jihočeské univerzitě, obor germanistika-hudba, a současně na konzervatoři, obor varhany. Od roku 2006 pedagogicky působí na Gymnáziu Legionářů Příbram, kde vyučuje německý jazyk a hudební estetiku. Roku 2008 zde založila a stále vede studentský orchestr GymBand, 20ti-členný orchestr big bandového typu. Současně působí od roku 2002 jako varhanice na Svaté Hoře, kde hraje jak při bohoslužbách, tak účinkuje na koncertech. Organizačně také působí v dobrovolnickém sdružení Matici Svatohorské, kde se aktivně podílela na stavbě velkých svatohorských varhan, které byly roku 2018 úspěšně dokončeny.

Petra Boučková pochází z Plzně, kde působí jako varhanice v bývalém redemptoristickém kostele sv. Jana Nepomuckého. Je absolventkou plzeňské konzervatoře v oboru hra na zobcovou flétnu, kterou spolu s hrou na klávesy vyučuje na ZUŠ. Současně studuje hru na varhany a církevní hudbu na Konzervatoři v Č. Budějovicích. Na Svaté Hoře se kromě liturgické hry věnuje zejména archivářským pracím, např. digitalizaci hudebního fondu.