Pavel Šmolík pochází z Plzně (*1979). Studoval na Konzervatoři v Č. Budějovicích obor chrámová hudba (varhany u Mgr. Jitky Chaloupkové) a dále na Akademii Múzických Umění v Praze, obor dirigování. V průběhu studia zaznamenal rovněž některé úspěchy v soutěžích, např. absolutní vítězství v interpretačně-improvizační soutěži Voříškův Vamberk 2001.

V letech 2001 až 2013 působil v Příbrami jako varhaník a ředitel kůru na Svaté Hoře u Příbrami. Kromě soustavné činnosti liturgického a koncertního varhaníka zde vedl Svatohorský chrámový sbor a organizoval hudebně kulturní dění na tomto poutním místě. Poté na čas přesídlil do plzeňské katedrály jako regenschori adiecézní hudební organizátor. Na Svatou Horu se vrátil roku 2018. V Příbrami dále vede Komorní smíšený sbor Dr. Vladimíra Vepřeka a vyučuje zde na ZUŠ A. Dvořáka.
Dále se Pavel Šmolík příležitostně věnuje kompozici zejména chrámové hudby (např. Matoušovy Pašije, drobná moteta jako například Chvalte ústa, ad.)

Jaroslav Tůma se narodil v roce 1956. Je koncertním varhaníkem a profesorem Akademie múzických umění v Praze. Koncertuje i na cembale, klavichordu, pianoforte a dalších klávesových nástrojích. Věnuje se též hudební kompozici a publikační činnosti.

Vystudoval Pražskou konzervatoř u prof. Jaroslava Vodrážky a Akademii múzických umění v Praze u prof. Milana Šlechty (varhany) a prof. Zuzany Růžičkové (cembalo). Je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986, laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, např. v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a mnoha dalších.

Pravidelně účinkuje např. na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj v Ostravě a dalších domácích prestižních pódiích. Koncertoval téměř ve všech evropských zemích, také v USA, Kanadě, na Kubě, v Japonsku, Mongolsku, Jihoafrické republice, Singapuru atd. Bývá předsedou nebo členem porot mezinárodních hudebních soutěží, vyučuje na mezinárodních varhanních kurzech a seminářích.

V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá přes padesát sólových titulů. U firmy Supraphon mu vyšla řada kompaktních disků "Historické varhany Čech” zachycující autentický zvuk vzácných varhan různých epoch od renesance až po začátek 20. století. U firmy Arta Records vydal kromě významných bachovských titulů (Dobře temperovaný klavír, Goldbergovy variace, Orgelbüchlein, Toccaty, preludia a fugy) např. Třicet šest fug pro pianoforte Antonína Rejchy, Eklogy Václava Jana Tomáška, varhanní sonáty Paula Hindemitha a několik CD s varhanními improvizacemi, z nichž zatím poslední nazvané Moje vlast je sestaveno z improvizací na témata Bedřicha Smetany. Pro Český rozhlas pořídil vedle mnoha varhanních snímků také souborné nahrávky devětadvaceti klavírních sonát Jana Ladislava Dusíka a Lipských chorálů J. S. Bacha. Věnuje se i kolektivní improvizaci. V letech 2015 - 2017 např. realizoval sérii hudebně tanečních představení pod názvem Vyvolený aneb Řehoř na skále, kdy se stal inspirací pro pětici hudebníků, recitátora a tanečnici román Thomase Manna.

Jaroslav Tůma je mj. autorem hudby k filmu dokumentaristy Pavla Kouteckého Proměny Pražského hradu, dvou sbírek varhanních skladeb na témata Adama Václava Michny (Svaté lásky labirynth aneb Česká mariánská muzika 2014 a Loutna česká 2016) a odborné publikace O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům (2016).

vystudoval na pražské konzervatoři kompozici a hru na trubku. Ve studiu kompozice pokračoval na AMU a na JAMU. Jeho celoživotní zálibou je historie a stavba varhan a kampanologie, což uplatňuje i na půdě Českého rozhlasu (zmiňme projekty „Historické varhany“ a „Zvony“). Od r. 1995 do r. 2001 byl pedagogicky činný na pražské konzervatoři,
od r. 2000 vyučuje hudební předměty na Filmových školách v Písku a od r. 2005 je pedagogicky činný na Konzervatoři v Č. Budějovicích. Byl místopředsedou Společnosti pro elektroakustickou hudbu, v letech 1987–1993 aktivně spolupracoval s Městským divadlem v Mostě v oblasti scénické hudby.
Působil jako sbormistr pěveckého sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980–1995) a dívčího pěveckého sboru Collegium cantantium (1991–1997). Je carillonerem zvonohry pražské Lorety, od r. 1994 jako carillonér titulární. V r. 1997 byl při setkání evropských carillonérů v Barceloně přijat do mezinárodní organizace Eurocarillon, a je dosud je jediným mezinárodně akceptovaným českým hráčem na tento nástroj. V roce 2010 byl jmenován diecézním kampanologem litoměřického biskupství.

V roce 1969 absolvovala základní hudební vzdělání na LŠU v Příbrami a na podzim téhož roku začala s varhanní hrou pod vedením P. Karla Břízy. V současnosti podle svých časových možností s radostí vypomáhá ve svatohorské bazilice, zvláště ve všední dny.

Pochází z Příbrami, pracuje jako projektantka. Nejprve se učila hře na housle v LŠU v Příbrami, od r. 1970 studovala hru na varhany u P. Karla Břízy. Potom na Svaté Hoře vypomáhala od r. 1973. Nějaký čas hrála i na Březových Horách. Potom byla spolu se svými dcerami v letech 1991 – 2001 členkou Svatohorského chrámového sboru. Jako varhanice na Svaté Hoře pravidelně působí od roku 1991. Je majitelkou domácích varhan, které spolu s P. Karlem Břízou postavil její otec.

Miloslava Šmolíková pochází z Vimperka. Po studiu na zdejším gymnáziu pokračovala ve studiích na Jihočeské univerzitě, obor germanistika-hudba, a současně na konzervatoři, obor varhany. Od roku 2006 pedagogicky působí na Gymnáziu Legionářů Příbram, kde vyučuje německý jazyk a hudební estetiku. Roku 2008 zde založila a stále vede studentský orchestr GymBand, 20ti-členný orchestr big bandového typu. Současně působí od roku 2002 jako varhanice na Svaté Hoře, kde hraje jak při bohoslužbách, tak účinkuje na koncertech. Organizačně také působí v dobrovolnickém sdružení Matici Svatohorské, kde se aktivně podílela na stavbě velkých svatohorských varhan, které byly roku 2018 úspěšně dokončeny.

Petra Boučková pochází z Plzně, kde působí jako varhanice v bývalém redemptoristickém kostele sv. Jana Nepomuckého. Je absolventkou plzeňské konzervatoře v oboru hra na zobcovou flétnu a vystudovala hru na varhany a církevní hudbu na Konzervatoři v Č. Budějovicích. Hru na flétnu spolu a na klávesy vyučuje na ZUŠ. Na Svaté Hoře příležitostně vypomáhá.