Oslava 292. výročí Korunovace 8. – 9. 6. 2024

Sobota 8. června 2024

14:00–17:00 Vyhlídkové jízdy koňským spřežením areálem
                        Od Březnické brány, 50 Kč/osoba, za deštivého počasí se neuskuteční
15:30–16:30 Prohlídka s průvodcem*, začátek pod hodinovou věží
16:45–17:45 Přednáška V. Smolové* „O Korunovaci podruhé a trochu jinak“ ve sklepení
                       * Omezená kapacita, rezervujte si účast na tel. 318 429 943
             17:00 Mše svatá
18:00–19:00 Koncert na kolečkách, začátek u Pražské brány
                        V premiéře zazní litanie se jmény světců soch na horním ambitu
             19:00 Modlitba posvátného růžence u Korunovačního oltáře
             19:30 Mše svatá z vigilie, celebruje P. P. Beneš, CSsR
                        Po mši svaté světelný průvod
 
Neděle 9. června 2024

             7:30 Mše svatá v bazilice
             8:30 Modlitba posvátného růžence u Korunovačního oltáře
             9:00 Slavnostní mše svatá, celebruje P. D. Horáček, CSsR
                       Po mši svaté následuje průvod s milostnou soškou
             11:00 Tichá mše svatá v bazilice
             11:00 O námořníku Čepičkovi, loutkové divadlo Basta-fidli u Studánky
11:00–14:00 Vyhlídkové jízdy koňským spřežením areálem
                        Od Březnické brány, 50 Kč/osoba, za deštivého počasí se neuskuteční
             13:00 Mariánská pobožnost se slavnostním požehnáním a uctíváním milostné sošky 
                        u Korunovačního oltáře
             14:00 Nedělní varhanní půlhodinka, hraje regenschori P. Šmolík
                        Vstup na koncert pouze před jeho začátkem
             15:30 Mše svatá. Po mši svaté zpívané české nešpory

Plakát je ke stažení zde

Korunovace – netradičně hlavní poutní slavnost Svaté Hory  

 Nejvýznačnějším svátkem každého kostela je jeho poutní slavnost nebo výročí jeho posvěcení.  Na Svaté Hoře je zejména oslava Posvěcení chrámu zatlačena tzv. slavností Korunovace. Ta se  poprvé konala 22. června 1732 u příležitosti umístění zlatých korunek na hlavy svatohorské  Madony i jejího Syna. Datum slavnosti je papežským dekretem stanoveno na třetí neděli po  Svatodušní neděli a tedy se každoročně posouvá s datem Velikonoc. Pro tuto slavnost byly  potvrzeny některé nové oltáře, Pražská brána byla pokryta iluzivními nástěnnými malbami a celá  Svatá Hora vyzdobena. Za účastí nebývalého množství poutníků, šlechty a duchovenstva se  konala korunovační slavnost po osm dní a přispěla k dalšímu rozšíření věhlasu Svaté Hory. Asi v  téže době byla klenební pole ambitů pokryta nástropními malbami zobrazujícími různé neblahé  události, při nichž pomohla na prosbu svých ctitelů P. Marie Svatohorská. 

 Korunování poutních obrazů a soch mariánských bylo zavedeno v katolické církvi v roce 1640 z  popudu italského šlechtice Alexandra Sforzy Pallavicini, který došel k názoru, že nosí-li zlaté  koruny vládnoucí knížata a králové, tím spíš toto právo přísluší Královně nebes a jejímu Synovi.  Korunovány byly mariánské obrazy a sochy v nejslavnějších poutních místech nejdříve v Itálii a  pak v ostatních zemích.