Velký pátek, den přísného postu

Den přísného postu. 
Ranní chvály a modlitba se čtením v 8.00. V 15.00 Křížová cesta v parku. 
V 17.00 Velkopáteční obřady.
Možnost získat plnomocné odpustky. Pravidelné bohoslužby se nekonají.  
 
Zpovědní služba v bazilice 10.00 až 12.00 a 14.00 až 17.00.
Plakátek na dobu postní i velikonoční je zde.

Velký pátek  

Druhý den Velikonočního tridua, den přísného postu, ztichlých varhan a zvonů. V tento den (a v  sobotu) se neslaví mše. Křesťané si připomínají Kristovo ukřižování a smrt, liturgická barva je  červená. Namísto mše se konají odpoledne tzv. velkopáteční obřady. Již jejich úvod v tichu (bez  zpěvu) a prostrace kněze (namísto pokleknutí leží před oltářem čelem k zemi) dodává tomto dní na  vážnosti. Namísto zvonků se při liturgii užívá dřevěných klapaček. (Protože nevyzvání zvony,  chodili či chodí chlapci po ulicích s řehtačkami, aby ohlásili pro osud Krista zásadní hodiny:  devátou, kdy byl souzen, dvanáctou, kdy byl ukřižován a třetí, kdy na kříži zemřel. Velkopáteční  obřady se sestávají z bohoslužby slova (jako v první části mše), tradičních velkopátečních přímluv,  kde se společenství věřících modlí za všechny skupiny lidí včetně jinověrců a atheistů, obřadu  uctívání kříže a přijímání (ovšem bez proměnění hostií, použity jsou hostie proměněné v  dostatečném množství na Zelený čtvrtek). 

Půst  

Postění se nezahrnuje jen újmu jídla (během celého roku se tato praxe postění se od masa či  oblíbených pochoutek týká pátku, dne Kristova ukřižování), ale též almužnu: podporu nějakého  bohulibého účelu. Páteční půst během roku lze však nahradit i jiným kajícím skutkem. Ve dny  přísného postu (Popeleční středa, Velký pátek) je zdravým lidem od 14 do 60 let dovoleno jen  jednou denně se dosyta najíst a dvakrát pojíst lehce.