Stavba rezidence

Východní podsklepené křídlo svatohorské jezuitské rezidence bylo dokončováno v 90. Letech 17. století. Navazující severní a západní křídlo zůstala jen v plánech. Stopy po přípravě k stavbě západního křídla zůstaly jen v podobě šmorců.

Úpravy sklepení a přestavby

Rezidence byla založena na skalnatém svahu, který poměrně prudce klesá směrem k severu. Stavitelé respektovali přirozený terén, a z tohoto důvodu se místnosti nacházejí v podstatě nad úrovní přirozeného terénu. Když bylo jasné, že k výstavbě dalších dvou křídel rezidence prozatím nedojde, byla změněna dispozice schodišť.

Podzemní ložnice zpěváčků

První místnost v polosuterénu (dnes koncertní sál) měla být ložnicí hudebníků a zpěváčků, což dokazuje chybějící dlažba v místě umístění kamen. Z celého podlaží jen v této místnosti měla být kamna (viz plán). Také okenní otvory, nyní zaslepené, původně dobře osvětlovaly místnost.

Objevené základy dřívější budovy

V prostřední místnosti jsou vidět ve zdech různé výklenky, patrně od různých přestaveb a napojování. Zde byl původně plánován vchod zvenku do ložnice hudebníků, aby chlapci nerušili. Pod podlahou této místnosti byly nalezeny konstrukce poukazující na starší stavbu vzniklou před výstavbou rezidence.

Černá kuchyně

Schody, dnes vedoucí do zazděné vstupní niky z polosuterénu (2. podzemní patro), vedly dříve do bývalé „černé kuchyně“, která nyní slouží jako přednášková místnost. Dnes zazděným vstupem se dolů, do sklepení, nosily potřebné potraviny, ale také se odnášel popel z topeniště, který se sypal do jednoho z nepoužívaných prostorů v západní části 1. patra sklepení. V původních plánech jezuitů však zde bylo plánováno honosné schodiště až do horního patra rezidence.

Studny

Pod podlahou původní jezuitské lednice byla objevena jímka, která byla součástí historického vodohospodářského systému. a rovněž nezasypaná studna přístupná ze sousední chodby, která sloužila jako zdroj užitkové vody do kuchyně.